Machy za béčko střílel jako Benzema a říká: „Mrzí mě, že už je po sezóně.“

Ještě nedávno brankářská opora áčka, Jakub Machynek, byl v právě uplynulém ročníku kvůli pracovním povinnostem členem rezervního týmu SK Zbraslav. Jeho béčko skončilo uprostřed tabulky II. třídy.

Machy, po nepodařeném podzimu se vám jarní část povedla lépe. Prohráli jste jediný zápas. Co způsobilo rozdíly mezi výkony před Vánoci a po nich?

• Podzim byl tragický. Získali jsme pouze 8 bodů, a to ještě všechny v posledních zápasech. Za vše hovoří to, že jsem se stal se 4 góly nejlepším střelcem mužstva. Co se stalo na jaře? Prostě se kluci čapli, začali jsme hrát jako tým. Do šatny se nastěhovala pohoda. Já osobně se těšil na všechny zápasy, až mě teď mrzí, že už je po sezóně.

Máš ale za sebou i zajímavější zkušenosti ve vyšších soutěžích, takže můžeš srovnávat. Hraje se ve druhé třídě fotbal nebo kopaná?

• Fotbal. A jsou momenty, kdy se na hru dá koukat, aniž byste měli dvojku pod kůži :-)   Celý příspěvek →

TAK TROCHU ŠACHOVÁ PARTIE NA HŘISŤI I MIMO NĚJ

Na kus řeči s koučem Jardou Kudrnou před posledním zápasem podzimu 2013…

Trenére, předně – velká gratulace za body z posledního zápasu! Do celkového hodnocení podzimu může významně promluvit právě poslední zápas proti Přední Kopanině. Přece jen, v souboji sousedů ze spodních pater tabulky jsou ve hře hodně důležité body. Jenže domácí hřiště pro tento zápas vyměníte za umělku v Radotíně. Prý se ale do hry díky ne úplně špatnému počasí vrátila i domácí tráva…

• Ano, ale hraje se v Radotíně. Soupeř nepřistoupil na změnu. My jsme totiž v rozlosování před sezónou tu umělku nahlásili. Jak to teď vypadá, mohli jsme na Zbraslavi přece jen nastoupit. Jenže k mému překvapení jsme se nesetkali se vstřícností na druhé straně. Matně si vzpomínám na předposlední zápas v A třídě, kdy my jsme v pátek přistoupili na změnu a hrálo se v Suchdole na hřišti ČZU u vysoké školy. Tenkrát měli na hřišti na Kopanině nějakou akci… Celý příspěvek →

Proti rezervě Viktorky podal náš tým povedený výkon. Blýskl se i nejmladší člen základní jedenáctky Petr Kouba (20).  Po jeho akci ve druhém poločase zvonila žižkovská tyč, po jeho dlouhém přesném pasu vsítil Honza Štigy vedoucí gól. Středopolař Koubič hraje směrem dopředu účelně a jednoduše, má tah na bránu, dobrý pohyb, dostane se do centrů i do koncovky a pro hru Zbraslavi je přínosem. Zabydluje se v týmu, do kterého přišel až v průběhu letošního podzimu, a takto odpovídá na naše dotazy:

Body proti béčku Žižkova byly důležité. Neztratili jste kontakt s mužstvy v tabulce před vámi. Ale zdá se, že ještě důležitější byl předvedený výkon. Co se stalo? Baví vás hrát s nožem na krku, že prostě musíte vyhrát, nebo jste jen prodali zlepšenou formu z posledních kol a konečně i bodovali?

• Už v minulých kolech jsme nehráli špatně, ale teď to navíc bylo z naší strany ještě více kolektivní a hlavně jsme k výkonu přidali góly. Celý příspěvek →

Přijdu, až začnu zase pořádně trénovat!

Jakub Machynek (24) býval ještě nedávno základním stavebním kamenem sestavy našeho prvního týmu. Po posledním rozhovoru pro naše noviny vloni na podzim se už ale v brance áčka neobjevil. A zmizel jako pára nad hrncem. Přitom nic hrozného pro tisk neuváděl :-) Nebyl to onen rozhovor, který způsobil jeho dlouhou absenci mezi tyčemi, ale práce. Vyměnil zaměstnání. Hlídal zbraslavskou branku, teď hlídá vězně v nápravných zařízeních. Dělá na směny, na novém postu je benjamínek, takže vymetá služby o svátcích, o sobotách a nedělích… „Tohle zrovna není nic moc, ale práce mě baví“, rozhovořil se Machy: „ A pravda je, že více než o zaměstnání je to hodně o mně, že na hřiště nechodím. Zpočátku jsem se sice musel srovnat s novým místem, ale teď je pro mě nějakým způsobem těžký znovu s fotbalem začít.“

Ale trenér Kudrna už před začátkem jara s potěšením uváděl, že se vracíš. Zatím jsme tě ale u mužstva neviděli. Jak to tedy s tebou je?

• Na jednom zápase už jsem byl. Jenže předtím jsem netrénoval, spíš jsem chodil každý den cvičit. Tak to nebylo ono. Ale fotbal mi chybí a občas mě kluci vytáhnou na Hanspaulku. Taky jsem se zapsal do reprezentace vězeňské služby, ale jako hráč. Nastoupil jsem už i za béčko a vím, že bez fotbalu nemůžu být :-) Musím s tím něco dělat… Nenechat to, jak to je teď. Celý příspěvek →

Pes-obranář s útočnými choutkami

Michael Žižka (32), rodák z Modřan, začínal s fotbalem v osmi letech v Tempu Praha. Tam jej přivedl otec. „Táta nikdy nehrál žádnou vyšší soutěž, ale byl to ten správný člověk s elánem do fotbalu. Když mě na prvním náboru nepřijali, tak ho to vzalo. Na podruhé to ale v jiném oddílu vyšlo a táta se stal vlastně i mým prvním trenérem,“ vzpomíná Žíža, který to přes první neúspěch dotáhl postupem času přes mládežnické reprezentace až do vrcholového fotbalu. Není se co divit. Defenzívní hráč má přímo buldočí povahu a zarputilost, která jej zdobí na hřišti. I proto si to z Tempa a později Libuš namířil do Sparty!
Na Letné nastupoval pravidelně v druholigovém týmu, ale pak přišla nabídka prvoligových Českých Budějovic a Žíža se stěhoval. V dresu Jihočechů strávil šest let, nejplodnější část své kariéry. Právě v Budějkách si Žíža vysloužil přezdívku pes-obranář. Defenzívní hráč, který na kraji obrany, v jejím středu nebo na místě defenzívního záložníka vždy odvádí velký kus práce, nezná na hřišti bratra. „Když hraju zápasy, tak jde všechno stranou. Člověk přecvakne a je spíš za takového bojovníka než za člověka v civilu,“ tvrdí Žíža, který byl v médiích povahou přirovnán k Tomáši Řepkovi. Se sparťanskou ikonou se potkal v Mostě, kde na jaře letošního roku pomohl ve druhé nejvyšší domácí soutěži zachránit mostecký Baník. Na severu Čech hostoval už jako hráč Bohemians 1905. A od podzimu nastupuje v dresu našeho áčka! Celý příspěvek →