V letošních červencových zbraslavských novinách vyšel článek o našem odchovanci a jeho nezkrácenou verzi přinášíme: http://www.mc-zbraslav.cz/o-mestske-casti/zbraslavske-noviny/archiv-/?search_kateg=146&search_sort=4&search_search=&active_id=132
Když mu bylo šest, začal hrát fotbal za SK Zbraslav, po třech letech přestoupil na Bohemku a dnes obléká dres SK Slavia Praha, ve své kategorii reprezentuje Českou republiku, zúčastnil se také několika zápasů mládežnické ligy mistrů. “Na své fotbalové začátky na Zbraslavi rád vzpomínám, byli jsme skvělá parta a výborný tým,” říká devatenáctiletý Zbraslavák Michal Hošek. Volný čas rád tráví u Vltavy, kam chodí na procházky se svými psy.
Jak hodnotíte na své první fotbalové roky na Zbraslavi? Nejraději vzpomínám na naše soustředění s trenéry Honzou a Luckou Adámkovými, která z nás udělala skvělou partu a my jsme pak jako tým byli schopni konkurovat těm nejlepším klubům v Praze, jako jsou Slavia nebo Sparta. Zbraslav mi toho jednoznačně dala strašně moc a rád se na SK vracím.
Po třech letech jste dostal nabídku hrát za Bohemku. Co to pro vás znamenalo? Přestup byl pro mě těžký hlavně proto, že jsem hrál se všemi svými kamarády, které jsem musel opustit. Na druhou stranu jsem se mohl začít fotbalově dál vyvíjet a zlepšovat. Dostal jsem příležitost zvykat si na rychlejší fotbal a trénovat s těmi nejlepšími. Chce to samozřejmě talent, ale ten už dnes bohužel nestačí. Já osobně jsem měl velkou výhodu nad ostatními díky mé kondiční a rychlostní připravenosti. Do svých 15 let jsem současně s fotbalem chodil na atletiku.
S týmem Slavie U-19 jste slavil mistrovský titul, účastnil jste se zápasů mládežnické ligy mistrů i reprezentačních utkání. Co byl pro vás největší zážitek? Zápasy v UEFA Youth League, kde jsme mohli změřit síly s světovými giganty, jako je Barcelona, Inter Milán nebo Dortmund, jsou pro mě nezapomenutelné. A samozřejmě každý zápas za českou reprezentaci je zároveň čest a neuvěřitelný zážitek. Pro každého fotbalistu by měl být cíl mít tu možnost obléknout si dres se českým lvem na prsou.
Jak jste prožíval letošní jaro v karanténě? Jsem zvyklý na to mít každý den trénink a školu, letos budu maturovat. A najednou jsem neměl co dělat. Dostali jsme individuální plány od trenérů – převážně běh a posilování, což není kdoví jaká zábava. Na hřiště jsme nemohli, tak jsem se snažil s míčem potkávat co nejvíce doma a na ulici. Nejtěžší teď bude pro každého dostat se zpět do tempa.
Jaké jsou vaše další fotbalové ambice?Určitě bych se chtěl dostat do zahraničí a živit svou rodinu tím, co mě v životě baví nejvíce – fotbalem. To je můj dlouhodobý sen. Nyní hraji za B-tým Slavie Praha, odkud bych se chtěl co nejrychleji dostat do vyšší soutěže.